Tým vědců objevil zranitelnosti ve virtuální realitě

Jaké hrozby objevili a jak podobné týmy fungují? Virtuální realita je dnes finančně i svými nároky dostupná i pro běžné uživatele. Nabízí se její využití pro hry, konference, obchodní prezentace i marketing (zavzpomínejte na prezentaci BMW na WebExpo 2018). Bavíme se tedy o systémech jako například Oculus Rift, HTC Vive, Sony PlayStation VR, Google Cardboard, a Samsung Gear VR. Podle odborníků technologické firmy často zabezpečení svých produktů podcení, protože je tlak trhu nutí inovaci vydat co nejdříve. I to byl jeden z důvodů, proč se na VR zaměřili.

Univerzita v New Havenu má specializovaný tým white hat hackerů, ti hledají v technologiích potenciální slabiny, které by mohli útočníci zneužít. Loni v létě se zaměřili na výzkum virtuální reality (VR). Jedním z nich je i student Vysokého učení technického v Brně Martin Vondráček, který v závěru roku 2016 absolvoval ESET Ethical Hacking Academy (dříve ESET Hacking Academy). O celém výzkumu nyní připravuje diplomovou práci.

O co konkrétně šlo? Martin Vondráček, Ibrahim Baggili a Peter Casey objevili bezpečnostní chyby v aplikaci Bigscreen. Ta umožňuje ve virtuálním prostředí realizovat různé sociální aktivity. Jedná se například o meetingy, společné hraní her či sledování filmů. Celosvětově ji podle jejích vlastních údajů využívají řádově statisíce lidí.

Aplikace simuluje reálný svět a umožňuje uživatelům i soukromé konverzace – ať už osobního nebo pracovního charakteru. Problém je, že o soukromí se dalo poměrně jednoduše přijít.

Martin Vondráček a jeho kolegové objevili několik kritických chyb. Bez vědomí uživatele a bez toho, aby uživatel byl nucen si něco stáhnout a nainstalovat dokázali výzkumníci zapnout uživatelův mikrofon a odposlouchávat jeho konverzaci, připojit se nepozorovaně do privátních místností ve VR, sledovat obrazovku uživatele v reálném čase, posílat jménem uživatele zprávy a dokonce instalovat programy, včetně malware, na počítači uživatele. 

Mimo to bylo v aplikaci možné vytvořit počítačového červa. Ten infikoval počítač uživatele aplikace, ovládl ho a ohlásil se zpět útočníkovi. Červ se navíc dokázal sám replikovat na další uživatele a šířit se tak napříč komunitou. Taková chyba umožňovala vytvoření potenciálního botnetu.

Útočník ze svého řídícího stroje (command-and-control server) měl přehled o všech infikovaných počítačích a byl schopen je ovládat.

V rámci Bigscreen lze vytvořit i privátní místnosti a komunikovat na velmi důvěrné úrovni. Zabezpečení této funkce prověřovala část týmu – ve složení Martin Vondráček, Ibrahim Baggili a Peter Casey. Jakmile dokázali najít zranitelná místo, dokázal ještě Vondráček vytvořit reálný útok a dopady chyb prakticky demonstrovat.

Odhalili způsob, jak přistoupit do soukromých uzavřených místností a zůstat pro ostatní uživatele neviditelný. Tím vznikl nový typ útoku nazvaný Man-In-The-Room.
Útočník se mohl v místnosti nerušeně pohybovat a pozorovat a poslouchat akce ostatních uživatelů bez jejich vědomí. K tomu si připomeňme, že aplikace Bigscreen má využití mimo jiné pro pracovní jednání, nebo je používána i ve vztazích na dálku.

Všechny uvedené chyby výzkumníci reportovali vývojářům technologií. V tuto chvíli by chyby měly být opravené.

Zmíněná výzkumná skupina UNHcFREG (University of New Haven Cyber Forensics Research & Education Group) se zaměřuje na forenzní vědy a bezpečnost v oblasti moderních technologií a počítačů. Zkoumají všechny aspekty bezpečnosti u IoT, nositelných technologií, virtuální reality nebo kryptoměn, mimo jiné zkoušejí také tyto technologii v laboratorních podmínkách napadnout. Podobné skupiny vždy na zjištěné chyby upozorňují další odborníky a vývojáře. Díky tomu je možné odhalené nedostatky upravit u všech podobných technologií.