Podle Rosenovy studie může "předávkování" Facebookem mít na mládež velmi negativní vliv a může vyvolat psychické poruchy. U dětí, které tráví na Facebooku příliš mnoho času, se mnohem častěji rozvíjí například narcismus, běžné jsou i další poruchy týkající se asociálního chování, zvýšené agresivity nebo poruch spánkového režimu. Přemíra pohybu na Facebooku s sebou také velice často nese snížení pozornosti a soustředění.
Ve studii byly zaznamenány například případy takových závisláků, kteří i v době vyučování "prostě museli" několikrát za hodinu jít na svůj profil a "prostě museli" zkontrolovat, co se děje. U těchto případů byla jednoznačně prokázána daleko menší míra soustředění na výuku a tito studenti také dosahovali výrazně horších studijních výsledků.
Abychom ale na Facebook jen nekydali bahno, musíme také říct, že v rozumné míře používaný Facebook může přinést i pozitiva, například zvýšení schopnosti empatie, omezení xenofobních názorů či rasismu (Facebook jde napříč všemi sociálními, náboženskými či rasovými skupinami) a v neposlední řadě také možnost rozvoje sociální interakce u jedinců s výraznými introvertními sklony.