Návod na stažení a spuštění
O "hackerské skupině" Anonymous v posledních týdnech slyšel snad každý - minimálně snad v souvislosti s jejich akcemi po násilném uzavření sdílecích serverů Megaupload. Pro ty, kdož o Anonymous ještě neslyšeli, krátké slovo na vysvětlenou - jedná se (zdroj Wikipedie) o anonymní a na sobě nezávislé nehierarchické hnutí hackerů, které se do podvědomí internetových komunit začalo dostávat v roce 2003. V letech 2010 a 2011 se začalo o Anonymous hovořit i v masmédiích a dostali se tedy do podvědomí širší veřejnosti. Mezi nejčastější formy protestu Anonymous patří "sestřelování serverů" pomocí DDoS (Distributed Denial of Services) útoků. Na jejich konto však můžeme přidat i útoky na servery, které vedly k získání citlivých informací, v poslední době například zcizení milionů emailů z analytické firmy Stratfor Global Intelligence.
Z úspěšných akcí Anonymous ovšem začínají být oficiální místa poněkud nervózní. Anonymous se s oblibou zaměřují na servery vládních organizací a velkých korporací a roste obava z toho, že by mohli úspěšně zaútočit například na energetické distribuční sítě. Tohle sice podle všeho není cílem Anonymous jako celku, nicméně existují zde náznaky toho, že určitá skupinka hackerů má "vyšší cíle" a skutečně by rádi zaútočili na důležité místa nebo zablokovali celý internet.
Keith Alexander, šéf americké NSA (National Security Agency), dokonce tvrdí, že Anonymous do dvou let budou skutečně schopni vyřadit v lokálním měřítku energetické sítě. „Boj se skupinou ztěžuje především to, že jde o sdružení bez pevné hierarchie, které nemají žádné centrální velení,“ dodává Joshua Corman, šéf bezpečnostních služeb v Akamai Technologies. „Zatímco běžní zločinci nemají žádnou motivaci pro to, aby shazovali internet, u anonymous to tak říci nelze, zvláště pokud se o to pokusí nějací fanatičtí stoupenci,“ dodává Corman.
Podle dostupných informací má skutečně prvotřídní "hackerské myšlení a schopnosti" pouze relativně malé jádro skupiny. To je ale schopno připravit jednoduše distribuovatelné nástroje zbytku Anonymous, kteří se pak jen "připojí k akci". Typickým příkladem jsou již zmíněné DDoS útoky, které dokáží díky masivnímu zasílání opakujících se požadavku na webový server napadený server přetížit a poslat k zemi.
To, že Anonymous nemají pevnou hierarchii a centrální vedení ale má pro skupinu i jednu nevýhodu - v podstatě kdokoliv se pak může pokusit o nějaký útok a klidně se pak vydávat za Anonymous. Pokud se pak jiné skupině hackerů, například z Ruska nebo Číny, podaří úspěšně zaútočit například na energetické centrum, mohou pak v pohodě prohlásit že zaútočilo Anonymous. To může vést k tomu, že se skuteční Anonymous dostanou na seznam teroristických skupin - a s teroristy se jak známo nevyjednává a případné tresty za terorismus jsou v případě odhalení velice tvrdé.
