Nositelná elektronika poměrně hojně používá stejný operační systém, jako zařízení, ke kterým se připojují - tedy chytré telefony s operačním systémem Android. Android představuje pro kyberlumpy zajímavý cíl a počet různých potvor napadajících Android roste velmi rychlým tempem. Již v roce 2014 existovalo přes 3 miliony různých nových variant malware, kdežto platformě Windows "trvalo" 15 let, než byla překročena hranice 1 milion potvor.
Nositelná zařízení, která představují novou platformu, z bezpečnostního hlediska poměrně málo zmapovanou, tedy mohou znamenat také nový slabý článek ve firemním bezpečnostním řetězci. Firmy prozatím nositelnou elektroniku víceméně vůbec nesledují; přitom se různých chytrých hodinek a zdravotních náramků objevuje stále více. Nositelná elektronika většinou komunikuje přes rozhraní Bluetooth a mohou se v podstatně bez problémů dostat do sítě a až k firemním datům. Podle bezpečnostních odborníků je jedním z problémů napevno nastavený PIN pro spárování, který bývá například "0000" nebo "1234", a pro kyberlumpy bude snadné toto slabé místo využít. Pokud se kybelrump nabourá do nositelné elektroniky, může potenciálně přes Bluetooth rozhraní ovládnout chytrý telefon či tablet obsahující citlivá firemní data.
Zajímavý článek na téma zabezpečení nositelné elektroniky si můžete přečíst na webu SecurityWorld.