Návod na stažení a spuštění
Jaká největší bezpečnostní rizika z hlediska IT hrozí pobočkám velkých nadnárodních firem a státním organizacím v České republice? Vedle cílených útoků hackerů jde zejména o pokusy samotných zaměstnanců o poškození firmy nebo získání financí.
Velké riziko představují zaměstnanci
Naštvaný zaměstnanec je stejnou hrozbou jako cílený útok. Fluktuace, i když procentuálně nízká, je s ohledem na počet zaměstnanců v takových firmách prakticky neustálá. Negativní motivace je poměrně běžná – ať už z vlastního či finančního motivu.
Noční můrou bezpečnostních manažerů v IT odděleních firem je trend BYOD, tedy Bring your own destruction, který umožňuje zaměstnancům nosit do práce vlastní zařízení a používat je jak k osobním, tak pracovním účelům.
Velké firmy spadající do segmentu Enterprise (s tisícem a více zaměstnanci) sice mají dedikované pracovníky pro ochranu IT systémů a dat, zároveň jsou však vděčným cílem útočníků, protože jde především o státní správu, banky a podobné firmy, jež schraňují velké množství cenných a citlivých údajů.
IT administrátoři potřebují kvalitní systémy
Samotný počet zaměstnanců tvoří velké riziko, protože člověk bývá v zabezpečení tím nejslabším článkem. Platí úsloví "Attack surface" – čím více lidí, tím více rizik. Oddělení zabývající se IT bezpečností proto často požadují obsluhu všech bezpečnostních nástrojů pod jednou konzolí či centrální správou. Chtějí systém, který skutečně usnadňuje práci, a ne ji přidělává. IT specialisté jsou drazí, proto je třeba, aby měli dostatek času na řešení bezpečnostních incidentů, ne na správu produktů, které bezpečnost zajišťují.
Ideálním stavem pro velké firmy je tedy kompletní automatizace IT zabezpečení, přičemž administrátor bývá upozorněn pouze na specifické incidenty či anomálie v síti. Zabezpečení spočívá v kvalitních IT lidech, v kvalitním softwaru i hardwaru, v prostředcích na pravidelná školení zaměstnanců, ale i specifické činnosti jako jsou penetrační testy a podobně.
Bezpečnost je kontinuální aktivita. Velké domácí firmy se v tomto ohledu příliš neliší od poboček zahraničních společností. Jde spíše o kompetence lokálního týmu, který často plní nařízení ze zahraničí.
Bezpečnostní riziko pro firmy: Na co dávat pozor?
Phishingový útok
Nejmasovějšími typy útoků na firmy s tisícem a více zaměstnanci je e-mailový phishing a cílený útok. Ten, pokud je udělaný dobře, je velice těžce odhalitelný. Může jít například o negativní motivaci zaměstnance, kterému je ukončen pracovní poměr nebo ho finančně motivuje třetí strana, případně se chce někomu mstít. Nejvyšším rizikem je situace, kdy se touto útočící osobou stane IT specialista. Proto je nutné nastavit kontrolní mechanismy.
Sociální inženýrství
Velmi nebezpečným typem útoku je sociální inženýrství, ať už jde o spear-phishing nebo baiting. Jedná se o účinnou cestu, jak obejít ochranu. Rizikový je také nedostatečný patch management ve firmě, tedy pozapomenuté technologie, které se mohou v průběhu času, kdy nejsou aktualizovány a nekontrolují se, stát zranitelnými.
Slabé zabezpečení
Určité technologie, jako například veškerá zařízení fungující na principu Internetu věcí, jsou zranitelné samy o sobě a nelze je dostatečně ochránit. Slabým článkem bývá i přístup externích organizací do firmy, ať už jde o outsorcing účetních služeb či různé dodavatelské řetězce. Nebezpečné mohou být i specifické situace, kdy na nátlak managementu dochází k ohýbání bezpečnostních pravidel a nastavování výjimek.
Výjimky
Do ranku posledně zmiňované hrozby patří například prosazování specifických zařízení do firemního prostředí, kde se běžně pracuje s něčím jiným, konkrétně třeba Macu tam, kde zaměstnanci pracují na PC. Riziko představují i lokální administrátorská práva u zařízení, na nichž si potom doma chtějí hrát děti.
Jaké konkrétní škody mohou útoky způsobit enterprise firmám?
Loňská škodlivá kampaň ransomware WannaCry například odstavila linky tchajwanské společnosti TSCM, největšího výrobce polovodičů na světě. Stejný škodlivý kód odstavil počítače přepravní společnosti Maersk. Jiný ransomware NotPetya se šířil prostřednictvím účetního programu ukrajinské společnosti MeDoc.
