Skupina Lazarus útočila na dodavatele obranných a leteckých společností po celém světě koncem loňského roku. Cílem byla kyberšpionáž, konkrétně interní data a know-how napadených organizací. Podle telemetrie společnosti ESET se cíle nacházely v řadě evropských zemí včetně České republiky, na Blízkém východě a v Latinské Americe. Útočníci zorganizovali falešnou náborovou kampaň pomocí sociálních sítí LinkedIn a WhatsApp. Skupina Lazarus je dlouhodobě spojována s Korejskou lidově demokratickou republikou. Společnost ESET nebude zveřejňovat bližší informace o dotčených společnostech.
Bezpečnostní analytici ze společnosti ESET představili své nejnovější poznatky o aktivitách nechvalně známé APT skupiny Lazarus. APT neboli „Advanced Persistent Threat” je označení pro skupinu útočníků, která se pokročilými technikami snaží získat data konkrétních cílů za účelem kyberšpionáže. Nově zmapované útočné kampaně cílily na dodavatele obranných společností v období od konce roku 2021 do března 2022.
Podle telemetrie společnosti ESET se skupina Lazarus během těchto útoků zaměřila na společnosti v Evropě (Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Polsko a Ukrajina) a Latinské Americe (Brazílie).
Ačkoli hlavním cílem kampaně byla kybernetická špionáž, Lazarus se také neúspěšně pokusil vylákat od obětí peníze. „Skupina Lazarus prokázala vynalézavost při nasazování některých skutečně velmi zajímavých nástrojů. Jedním z příkladů je komponenta, která může zneužít zranitelnost v ovladači Dell k zápisu do paměti, která je normálně přístupná pouze jádru operačního systému. Tento pokročilý trik byl použit v reálném útoku poprvé, snahou bylo obejít bezpečnostní řešení,“ vysvětluje Peter Kálnai, analytik společnosti ESET.
Již v roce 2020 analytici společnosti ESET zdokumentovali operaci nazvanou In(ter)ception), kterou provedli útočníci spojení se skupinou Lazarus proti evropským dodavatelům v oblasti letectví a obrany. Tato kampaň se od ostatních odlišovala tím, že využívala sociální sítě, zejména LinkedIn, k budování důvěry mezi útočníky a nic netušícími zaměstnanci, kterým pak zločinci posílali škodlivý obsah maskovaný jako popisy pracovních míst nebo žádosti o zaměstnání. Útočníci se již tehdy zaměřili na společnosti v Brazílii, České republice, Kataru, Turecku a na Ukrajině.
Zdroj: ESET