Internetové hrozby v srpnu v České republice

Kybernetické hrozby se po koronavirové krizi ustálily. Typickou hrozbou pro Českou republiku zůstal spyware, který má za úkol odcizit uživatelská hesla. Podobné útoky je možné i objednat na černém trhu a útočníkům vynáší. Vyplývá to z pravidelných dat společnosti ESET.
Koronavirová krize výrazně změnila chování útočníků i formu útoků. Některé typy útoků oslabily, příkladem může být nelegální těžba kryptoměn. Velmi často útočníci zneužívali téma koronaviru, aby získali pozornost uživatelů, přibylo například ohromné množství podvodných stránek. Naopak způsob vedení útoků zůstal stejný. Nejčastěji se malware šíří prostřednictvím e-mailů, respektive infikovaných příloh. Útočníci se v minulých měsících tak několikrát zaměřili specificky na Českou republiku.
"Od května jsme byli každý měsíc svědky masivní kampaně, která se zaměřovala výhradně na české uživatele. Jednalo se o dva různé typy spyware, který krade uživatelům hesla. V srpnu se zdá, že se situace začíná vracet do starých kolejí. Vývojáři těchto malware začali svou pozornost tříštit i mezi další regiony," popisuje Martin Jirkal, vedoucí analytického týmu v české pobočce společnosti ESET.
Kybernetické útoky vedené proti České republice nejsou běžné. V minulosti se analytici z ESETu setkali se scénářem, kdy útočníci na českém homogenním trhu zkoušeli nové typy škodlivých kódů.

Na hesla útočí stovky trojských koní denně
Ačkoli cílená masivní kampaň se Česku v srpnu vyhnula, stále je spyware výraznou hrozbou. Nejčastěji detekovaný byl trojský kůň Spy.Agent.AES, počet jeho detekcí se pohybuje v řádu tisíců týdně. Databáze hesel mají na černém trhu značnou cenu a útočníci s nimi obchodují.
"Tento malware se detekuje v Česku od loňského roku. V květnu nicméně přišli útočníci s upravenou verzí kódu, který testovali právě v Česku. Tehdy jsme detekovali tisíce pokusů o odcizení hesel každý den. Ještě v červnu stál Spy.Agent.AES za čtvrtinou detekcí. V srpnu se jeho tvůrci přestali soustředit na Česko, zaměřili se také na Španělsko, Řecko a Bulharsko," vysvětluje Jirkal.
Podobným typem běžného spyware je trojský kůň Spy.Agent.CTW. Ten od minulého měsíce oslabil o více než polovinu.
Oba tyto trojské koně fungují velmi podobně. Prostřednictvím infikované přílohy se malware dostane do zařízení uživatele. Jakmile je aktivní, zaměří se na získání uživatelských hesel uložených v populárních prohlížečích.
Spy.Agent.AES si umí prověřit, zda je v konkrétním počítači nějaký bezpečnostní produkt a firewall.
"Přítomnost antiviru zjišťují útočníci patrně proto, aby se dokázali vyhnout odhalení. Zatím jsme ale nezaznamenali žádné pokročilé metody, kterými by útočníci trojského koně skrývali. Dokládá to nicméně, že na svém malware stále pracují," vysvětluje Jirkal.

Útok si můžete koupit
Ukradená hesla jsou pro kyberzločince cennou komoditou. Důkazem je třetí nejčastěji detekovaná hrozba - backdoor FormBook. Jedná se o podobný typ útoku jako předchozí trojské koně.
Jakmile je Formbook aktivní, zaměří se na hesla uložená v prohlížečích, ta odesílá útočníkům.
"Specifikum tohoto backdoor je, že se jedná o podnikání. Vývojáři jej nabízejí k pronájmu na černém trhu. V podstatě si zakoupíte škodlivý kód, místo na serveru a v některých případech i distribuci. Za nějaký čas si jen vyzvednete ukradená hesla a zpeněžíte je," říká Jirkal. "Každý měsíc tento backdoor zachytíme jinde. Ještě na jaře dominoval tento malware v asijských zemích, v srpnu jsme jej krom České republiky zachytili v zemích jihovýchodní Evropy."

Pomoci mohou silná hesla
Hesla jsou cenná jak pro uživatele, jako ochranný prvek, tak pro útočníky. Experti se shodují, že je nutné dbát nejen na jejich kvalitu, ale i zabezpečení.
"Určitě je dobré tvořit silná a unikátní hesla pro každou službu. Spíše než nelogické shluky znaků, bych doporučil vytvoření nějaké věty z různých slov, která pro konkrétního uživatele tvoří zapamatovatelný příběh. Pokud bude fráze delší než 16 znaků, stačí použít malá a velká písmena a číslice," radí Jirkal.
Unikátní hesla se hůře pamatují, experti ale striktně nedoporučují jejich ukládání v prohlížecích nebo zapisování na papír nebo do nějakého snadno dostupného a čitelného dokumentu v počítači. K bezpečné práci s hesly slouží speciální programy, tzv. správce hesel. Ty ukládají hesla do své šifrované databáze. Zároveň ale s nimi umožňují pracovat velmi pohodlně a přitom bezpečně. Správce hesel bývají součástí některých bezpečnostních antivirových programů, případně existují jako samostatný program.

Nejčastější kybernetické hrozby v České republice za srpen 2020:

1. Trojan.MSIL/Spy.Agent.AES (13,39 %)
2. Trojan.MSIL/Spy.Agent.CTW (5,89 %)
3. Trojan.Win32/Formbook (4,00 %)
4. Trojan.Win32/PSW.Fareit (3,64%)
5. Trojan.Win64/CoinMiner.TK (3,09 %)
6. Trojan.DOC/Agent.FO (2,52 %)
7. Backdoor.Java/Adwind (2,02 %)
8. Trojan.Win32/Delf.UNA (1,98 %)
9. Backdoor.Win32/Tofsee (1,79 %)
10. Backdoor.Win32/Agent.UAW (1,34 %)