Dvě třetiny Evropanů trpí "kyber stresem" v důsledku moderních technologií

Společnost Kaspersky Lab ve své studii zjistila, že zprávy o zneužití digitálních dat stresují velkou část lidí. Negativní psychické i fyzické reakce podle průzkumu také způsobuje enormní množství online účtů, které musí uživatelé spravovat.

Průzkum mezi tisícovkou Evropanů odhalil, že:

• 63 % lidí připouští, že jsou stresováni zprávami o úniku dat
• 72 % lidí způsobuje nepatřičný stres vysoký počet hesel, která musí spravovat
• 70 % lidí stresuje nutnost zabezpečit svá digitální zařízení
• 62 % uživatelů je zahlceno množstvím citlivých informací, které mají

Takto vysoká úroveň stresu má své opodstatnění. 59 % uživatelů totiž na základě své předešlé zkušenosti očekává, že se v následujících 12 měsících stane obětí kyberbezpečnostního incidentu. S útokem kyberzločinců se jich v průběhu uplynulých 5 let setkalo celých 54 %.

"Narůstající kyberkriminalita a s ní spojené negativní zkušenosti uživatelů, které se často objevují v médiích, zvyšují povědomí lidí o těchto rizicích, které mohou postihnout i je samotné. Protože se tyto hrozby stávají čím dál běžnější součástí každodenního života, dokáží uživatelé daleko přesněji odhadnout následky, jaké pro ně a jejich údaje může hacknutí představovat. Takto vyvolaným strachem se v krvi zvyšuje hladina kortizolu, což může vést ke stresu. Proto jakékoliv hacknutí osobních účtů nebo firemní infrastruktury může vyvolat pocity nejistoty a zranitelnosti, které se zhoršují s každým dalším uskutečněným kyberútokem," říká Boris Charpentier, psycholog a osobní kouč.

S přibývajícím kyber stresem dochází ke snižování důvěry v organizace a technologie, které zacházejí s osobními údaji. Společnost Kaspersky Lab zjišťovala, kterým aplikacím lidé věří nejméně, pokud se jedná o ochranu dat před úniky a útoky. Uživatelé nejčastěji uváděli aplikace sociálních sítí a tzv. messangerů – důvěřuje jim pouze 32 % a 25 % dotázaných. Aplikace pro sdílení fotografií, nabídky spolujízdy a hudební aplikace jsou z pohledu běžných uživatelů důvěryhodnější i přes to, že organizace v těchto oblastech zaznamenaly masivní úniky dat. Nevěří jim pouze necelých 10 % lidí.

Prohlubující se propast mezi důvěrou a rizikem ilustruje i další zjištění, které poukazuje na to, že více než polovina (56 %) Evropanů by svěřila svému partnerovi přihlašovací údaje ke svým zařízením. Naopak pouze 11 % lidí by využilo speciální programy tzv. správce hesel, a to i přesto, že se lidský faktor dlouhodobě řadí mezi nejslabší články kybernetické bezpečnosti.

"Zprávy o únicích dat zaplňují v poslední době titulní strany novin, tudíž nepřekvapí, že dochází k úpadku důvěry ve společnosti a narůstá kyber stres. Lidé se přestávají orientovat v množství informací, které jsou o nich dostupné online, a zároveň ztrácí kontrolu nad jejich zabezpečením. Pokud si nejsou jisti, jak své údaje ochránit vlastními silami, může u nich tento stav bezmocnosti vyvolat stres. Proto bych jim doporučil, aby se zajímali o to, kolik svých osobních údajů zveřejňují online a snažili se co nejvíce minimalizovat případná rizika tím, že budou používat silná unikátní hesla, kyberbezpečnostní řešení, zabezpečené Wi-Fi sítě a stahovat aplikace pouze z důvěryhodných zdrojů," doplňuje Zoran Puskovic, generální ředitel Kaspersky Lab pro východní Evropu.