82 % Evropanů si vloni přálo něco trvale smazat ze svých sociálních sítí...

82 % Evropanů si vloni přálo něco trvale smazat ze svých sociálních sítí.

Značně lehkovážní jsou při používání sociálních sítí mladí lidé z generace Z, tedy uživatelé narození od poloviny 90. let do roku 2012. Podle celoevropského průzkumu společnosti Kaspersky si právě zástupci této věkové skupiny nejvíce přáli, aby mohli trvale smazat nějaký příspěvek, který v roce 2021 zveřejnili na svém profilu na sociální síti. Průzkum zjišťoval úroveň povědomí a postoje lidí k jejich soukromí a datové stopě na internetu. Lehkovážný přístup ke zveřejňování různých příspěvků se ukázal být převažujícím problémem napříč jednotlivými evropskými státy, stejně jako nízká úroveň povědomí o možnostech kontroly a správy svých digitálních aktivit.

Průzkumu se zúčastnilo přes 8500 uživatelů internetu ve věku 16 let a více a zaměřit se na 11 zemí včetně Slovenska. Jedním z nejzásadnějších závěrů je fakt, že mezi respondenty panuje značné nepochopení ohledně možností kontroly nad svojí online identitou, protože značná část dotazovaných se domnívá, že účty a příspěvky na sociálních sítích lze trvale odstranit.

Co o nás vypovídá „lajkování“ příspěvků?

Obsah příspěvků, které zveřejňujeme nebo „lajkujeme“ na sociálních sítích, může mít zásadní vliv na to, jak nás ostatní vnímají. Uživatelé napříč Evropou si uvědomují, že jejich internetové aktivity mohou mít neblahé následky a že existují témata, která jsou rizikovější a kontroverznější a mohou mít negativní dopad na jejich pověst nebo dokonce pracovní kariéru.

Podle 38 % dotázaných jsou z hlediska budoucí pracovní kariéry nebo vztahů nejškodlivější příspěvky, které uráží lidi se zdravotním postižením. Přibližně každý třetí respondent (34 %) zároveň uvedl, že jejich vyhlídky na lepší pracovní zařazení by mohlo negativně ovlivnit sdílení příspěvků zaměřených proti očkování nebo nebo používání výrazů zaměřených proti transsexuálům (32 %).

Neuvážené kontroverzní příspěvky mohou zničit kariéru

Téměř polovina manažerů a ředitelů firem připustila, že při nástupu do funkce prohledali on-line stopu svých podřízených a narazili na něco, co se jim nelíbilo. Více než 40 % respondentů také uvedlo, že znají někoho, jehož pracovní pozice nebo kariéra byly negativně ovlivněny kvůli starému příspěvku na sociálních sítích. Navzdory tomu téměř třetina lidí své staré příspěvky na sociálních sítích nikdy nepřehodnotila ani nesmazala.

Dojem vytvořený na základě projevu v online prostředí je pro mnoho lidí problém. Celkem 42 % uživatelů tvrdí, že je jejich profily na sociálních sítích nereprezentují autenticky. Dalších 48 % uvádí, že ostatní by si o nich mohli udělat špatnou představu, pokud by čerpali z historie internetových vyhledávačů a sociálních sítí.

Znepokojující je, že naprostá většina (81 %) osob ve věku 16 až 21 let se mylně domnívá, že má plnou kontrolu nad tím, co mohou ze své online přítomnosti trvale vymazat.

Co s účty zemřelých? V závětech se na nich nemyslí

Miliony zemřelých osob po sobě zanechávají profily na sociálních sítích a historii vyhledávání na internetu. Mnozí z nich samozřejmě nemají možnost si svoji digitální stopu předem prohlédnout. Průzkum společnosti Kaspersky narazil na znepokojivý nedostatek informovanosti – téměř třetina (30 %) lidí nepřemýšlí o tom, co se stane s jejich digitální stopou, až zemřou, a téměř pětina (19 %) se mylně domnívá, že všechny jejich účty na sociálních sítích budou automaticky nadobro smazány.

Z výsledků průzkumu také vyplynulo, že 37 % respondentů by nepřipadalo divné mít přístup k profilu zesnulého rodiče na sociálních sítích, pokud by v závěti zanechal své přihlašovací údaje. Zcela opačně se vyjadřují ale v případě, kdy by se to mělo týkat jich samotných – podobné procento respondentů by se cítilo nepříjemně, kdyby měli svoje přihlašovací údaje k sociálním médiím zanechat ve vlastní závěti.

„Data nás provázejí, ať jsme kdekoli, stávají se naší součástí a zůstávají s námi po celý život. Údaje, které sdílíme v současnosti, často nebudou odrážet stejnou osobnost, jakou budeme v budoucnu,“ konstatuje David Emm, hlavní bezpečnostní analytik globálního výzkumného a analytického týmu (GReAT) společnosti Kaspersky. „Potřebujeme lépe porozumět dopadu sdílených dat v průběhu času a jak to může ovlivnit náš další život. Především si musíme uvědomit, zda a do jaké míry můžeme trvale vymazat svou starou digitální identitu, která již neodráží naše hodnoty. Díky službě Kaspersky Security Cloud vidíme, kde se naše data nacházejí a jak je můžeme chránit, a budovat tak bezpečnější svět.“

Zvyšování povědomí lidí o správě důvěrných dat a „právu být zapomenut“ je mimořádně důležité, protože výsledky průzkumu ukazují rostoucí propast mezi domnělou kontrolou lidí nad jejich online přítomností a realitou. Zajistit jim jasnější představu o jejich digitální stopě a možnostech kontroly citlivých osobních dat je největší výzvou pro ochranu soukromí a vytváření bezpečnějšího světa.

Celá zpráva o výsledcích průzkumu společnosti Kaspersky je k dispozici zde.